Bloomova taxonomie v testech: jak poznat, co vlastně měříte
Většina písemek se odehrává na nejnižší úrovni myšlení — žák si vzpomene, nebo nevzpomene. Přitom stačí přeformulovat zadání a tatáž látka najednou ukáže, jestli jí žák rozumí. Bloomova taxonomie je na to jednoduchý nástroj: šest úrovní, které říkají, jakou myšlenkovou operaci po žákovi chcete.
Benjamin Bloom se svým týmem sestavil tuhle stupnici v padesátých letech a od té doby prošla revizí, ze které pochází dnes běžně používaná podoba se šesti úrovněmi a slovesy místo podstatných jmen. Pro praxi z ní není potřeba znát teorii — stačí jedna otázka: co musí žák udělat, aby odpověděl?
Šest úrovní na jedné látce
Klikněte na úroveň a vyberte si předmět. Uvidíte, co daná úroveň znamená, jaká slovesa se pro ni hodí do zadání a jak vypadá otázka, která na ní stojí.
Proč to učitelům stojí za pozornost
Otázky na první úrovni se píšou nejrychleji a opravují se nejsnáz. Právě proto jich v testech bývá nejvíc — ne z pedagogického rozhodnutí, ale z časové tísně. Výsledkem je písemka, ve které uspěje žák s dobrou pamětí a propadne žák, který látce rozumí, ale zapomněl letopočet.
Druhý důvod je praktičtější: test postavený jen na vybavování se špatně opravuje z hlediska zpětné vazby. Když žák udělá chybu, nevíte, jestli látce nerozumí, nebo si jen nevzpomněl. Otázka na porozumění nebo aplikaci vám to prozradí.
Úroveň není totéž co obtížnost. Otázka na zapamatování může být hodně těžká, když se ptá na okrajový detail. Otázka na hodnocení může být snadná, když žák látce rozumí. Jsou to dvě různé osy a mísí se snadno — proto se vyplatí ptát se zvlášť „co po žákovi chci?" a zvlášť „jak je to náročné?".
Jak posunout otázku o úroveň výš
Nejrychlejší cesta nevede přes změnu látky, ale přes změnu situace. Fakt zůstane stejný, jen ho zasadíte do okolností, které žák v sešitě neviděl.
Co byla robota?
Sedlák Adam musí každý týden odpracovat tři dny na panském pozemku a nedostane za ně zaplaceno. O jakou povinnost se jedná?
Látka je totožná. Vlevo stačí odříkat definici z učebnice, vpravo musí žák pojem rozpoznat v popsané situaci — a to nejde udělat bez porozumění.
Co potřebuje rostlina k fotosyntéze?
Porovnejte fotosyntézu a dýchání rostliny. Co do každého děje vstupuje a co z něj vystupuje?
Vlevo žák vyjmenuje tři slova. Vpravo musí dva děje odlišit a najít mezi nimi vztah — bez pochopení obou to nejde.
V jakém poměru úrovně míchat
Univerzální recept neexistuje a záleží na tom, jestli píšete opakovací pětiminutovku, nebo velkou písemku na konci celku. Jako výchozí bod se osvědčuje rozdělení, ve kterém zhruba polovina bodů připadá na dvě nejnižší úrovně, další zhruba třetina na aplikaci a analýzu a zbytek na hodnocení nebo tvorbu.
Důležitější než přesná čísla je jedno pravidlo: ať v testu není jediná otázka nad úrovní dvě, je varovný signál. Znamená to, že písemka nedokáže rozlišit žáka, který látce rozumí, od žáka, který se ji naučil zpaměti večer předtím.
U kratších testů se vyplatí seřadit otázky vzestupně — začít vybavováním a postupovat k náročnějším operacím. Žák se rozepíše, získá jistotu a náročnější úlohy ho nezastihnou hned na prvním řádku.
Na co si dát pozor
Sloveso samo nestačí. „Vysvětlete" může být porozumění i analýza, podle toho, co se vysvětluje. Rozhodující je myšlenková operace, ne slovo v zadání. Když si nejste jistí, zkuste odpovědět sami a sledujte, co jste museli udělat.
Vyšší úroveň potřebuje víc času. Otázka na tvorbu zabere žákovi několikanásobek času oproti výběru z možností. Když jich do pětačtyřicetiminutovky dáte pět, nezměříte myšlení, ale rychlost psaní.
Vyšší úrovně se hůř opravují objektivně. U hodnocení a tvorby existuje víc správných odpovědí. Vyplatí se dopředu napsat, za co body dáváte — třeba „dva body za stanovisko podepřené dvěma důvody z látky" — jinak se známkování rozpadne na dojem.
Úrovně rovnou u každé otázky
Zkoušejme označí Bloomovu úroveň u každé vygenerované otázky a umí seřadit test od nejlehčích po nejnáročnější. Prvních pět testů zdarma, bez přihlášení.
Vytvořit test zdarma →Časté otázky
Kolik úrovní má mít jedna písemka?
U běžné písemky na 45 minut si vystačíte se třemi až čtyřmi úrovněmi. Důležitější než pokrýt všech šest je, aby test nestál celý na první úrovni — tedy aby vedle otázek na zapamatování obsahoval i otázky, kde žák něco vysvětluje, používá nebo porovnává.
Musí být vyšší úroveň vždycky těžší otázka?
Ne. Úroveň říká, jakou myšlenkovou operaci po žákovi chcete, ne jak je otázka náročná. Otázka na zapamatování může být velmi těžká, pokud se ptá na okrajový detail, a otázka na hodnocení může být snadná, pokud žák látce rozumí. Obtížnost a úroveň jsou dvě různé osy.
Jak poznám, na které úrovni moje otázka je?
Podívejte se na to, co musí žák udělat, aby odpověděl. Když stačí najít údaj v paměti, je to zapamatování. Když musí význam převyprávět vlastními slovy, je to porozumění. Když musí postup použít na novou situaci, je to aplikace. Sloveso v zadání samo o sobě nestačí.
Umí Zkoušejme rozlišit úrovně automaticky?
Ano, u každé otázky je vidět Bloomova úroveň a lze zapnout gradovanou obtížnost, takže test začíná lehčími úrovněmi a postupuje k náročnějším. Jednotlivé otázky se dají přegenerovat, pokud vám poměr nesedí — víc v článku Jak napsat dobrou testovou otázku.