Test ke 28. říjnu: vznik Československa s klíčem
Kolem 28. října se vznik Československa objevuje v hodinách dějepisu i vlastivědy. Krátký test je dobrý způsob, jak zjistit, co si žáci z výkladu odnesli. Neměl by se ale zúžit na jediný letopočet a jméno prvního prezidenta.
Níže je postup, co v testu ověřovat, šest úloh pro devátou třídu a kratší verze pro vlastivědu na prvním stupni. Fakta v úlohách jsou ověřená proti veřejně dostupným zdrojům, data a jména si ale před tiskem zkontrolujte i podle své učebnice.
Co by měl žák o vzniku republiky vědět
Pro devátou třídu se vyplatí postavit test na čtyřech oblastech:
- Souvislosti. Porážka Rakouska-Uherska v první světové válce a rozpad monarchie.
- Zahraniční odboj. T. G. Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik, Československá národní rada v Paříži, legie. Washingtonská deklarace z 18. října 1918.
- Domácí odboj a 28. říjen. Národní výbor v Praze, první zákon nového státu, který podepsalo pět politiků (Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár) — říká se jim „muži 28. října“.
- Co následovalo. Martinská deklarace (30. října 1918), ve které se Slováci přihlásili ke společnému státu, a volba Masaryka prezidentem 14. listopadu 1918.
V páté třídě stačí mnohem méně: datum svátku, kdo byl prvním prezidentem, že vznikl společný stát Čechů a Slováků a že se to stalo na konci první světové války.
Přes letopočet k porozumění
28. říjen 1918 zná po výkladu skoro každý. Test, který se ptá jen na datum, tedy dopadne dobře a nic neřekne. Víc se dozvíte z úloh, které chtějí pořadí událostí, přiřazení osobností k tomu, co dělaly, a jednu otevřenou otázku na příčiny. Ta ukáže, jestli žák chápe, proč stát mohl vzniknout právě v roce 1918 — a nejen kdy.
O tom, jak se otázky liší podle náročnosti myšlenkové operace a jak je v testu míchat, je článek Bloomova taxonomie v testech.
Ukázka pro 9. třídu (14 bodů, asi 20 minut)
- Seřaď události podle toho, jak šly po sobě. (2 b.)
- Martinská deklarace
- volba T. G. Masaryka prezidentem
- Washingtonská deklarace
- vyhlášení samostatného státu v Praze
- Jaký úkol měl první zákon, který Národní výbor vydal v den vyhlášení samostatného státu? Vyber jednu možnost. (1 b.)
- ponechal v platnosti dosavadní zákony, aby stát mohl hned fungovat
- zvolil prvního prezidenta republiky
- stanovil hranice nového státu
- zavedl novou československou měnu
- Přiřaď k osobnostem jejich popis. (4 b.)
- T. G. Masaryk · Edvard Beneš · Milan Rastislav Štefánik · Alois Rašín
- a) pozdější druhý prezident Československa · b) Slovák, který s Masarykem a Benešem vedl odboj v zahraničí · c) jeden z pětice, která 28. října podepsala první zákon nového státu · d) hlavní autor prohlášení nezávislosti, které vzniklo ve Washingtonu
- Co vyjádřila Martinská deklarace? (1 b.)
- Kdo zvolil T. G. Masaryka prvním prezidentem republiky? (1 b.)
- Uveď dvě příčiny, proč mohl samostatný československý stát vzniknout právě v roce 1918. (2 + 3 b.)
Ke každé příčině připiš jednu větou, jak k vzniku státu přispěla.
- C – D – A – B (18. 10., 28. 10., 30. 10., 14. 11. 1918). 2 body za celé správné pořadí, 1 bod za jednu přehozenou sousední dvojici.
- a) Šlo o tzv. recepční zákon (č. 11/1918 Sb.), který převzal dosavadní právní řád. Ostatní možnosti se řešily později.
- Masaryk – d · Beneš – a · Štefánik – b · Rašín – c. Po 1 bodu.
- Slováci se v ní přihlásili ke společnému státu s Čechy.
- Revoluční národní shromáždění (uznejte i „Národní shromáždění“).
- Po 1 bodu za každou příčinu, celkem 2 body; za vysvětlení dalších až 3 body podle srozumitelnosti a souvislosti. Uznávané příčiny: porážka Rakouska-Uherska ve válce a rozpad monarchie; zahraniční odboj a uznání nového státu dohodovými mocnostmi; činnost legií; připravenost domácích politiků v Národním výboru převzít správu. Jiná příčina se uzná, pokud ji žák smysluplně zdůvodní.
Proč jsou úlohy postavené takhle
Úloha 1 obsahuje čtyři události v rozmezí necelého měsíce. Žák nemusí znát přesná data, stačí, když chápe, že prohlášení v zahraničí předcházelo převratu doma a volba prezidenta přišla až po něm. V úloze 2 jsou všechny možnosti věci, které nový stát skutečně řešil — jen ne prvním zákonem. Úloha 3 má popisy, z nichž každý sedí na jedinou osobnost; Štefánik byl například členem Národní rady v Paříži stejně jako Beneš, proto se popis nového prezidenta neopírá o Paříž, ale o pozdější úřad.
Kratší verze pro vlastivědu v 5. třídě
- Který den slavíme jako Den vzniku samostatného československého státu? (1 b.)
- Kdo byl prvním prezidentem Československa? (1 b.)
- Které dva národy žily ve společném státě, který vznikl v roce 1918? Stačí ty, o kterých jsme mluvili v hodině. (2 b.)
- 28. října
- Tomáš Garrigue Masaryk
- Češi a Slováci (po 1 bodu).
U třetí úlohy je dovětek „o kterých jsme mluvili v hodině“ záměrný. V novém státě žily i další národnosti, především Němci, a žák, který je zmíní, nemá být potrestán za to, že ví víc.
Opravný termín a druhá skupina
Pro druhou skupinu stačí zachovat kostru a vyměnit obsah: jiné čtyři události k seřazení (třeba i z roku 1919), jinou čtveřici osobností, jinou otevřenou otázku — například na důsledky vzniku státu. Aby druhá varianta nevyšla těžší, hlídejte hlavně, aby se neptala na okrajová jména. Podrobněji v článku Dvě varianty písemky, které jsou opravdu spravedlivé.
Test z vlastního výkladu
Ve Zkoušejme můžete jako podklad vložit vlastní zápis nebo vyfocenou stránku učebnice a test vznikne z nich, s klíčem i dvěma variantami. Zadat lze také jen téma a ročník, třeba „vznik Československa, 9. třída“. U dějepisu ale platí, že data a jména je dobré před tiskem zkontrolovat podle učebnice; otázku, která nesedí, přepíšete nebo necháte vygenerovat znovu.
Test ke 28. říjnu ještě dnes
Vložte zápis z hodiny nebo zadejte téma a ročník. Test s klíčem vznikne najednou.
Vyzkoušet zdarma →Časté otázky
Kdo byli muži 28. října?
Tak se označuje pětice politiků z Národního výboru, kteří 28. října 1918 podepsali první zákon nového státu: Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár.
Co byla Washingtonská deklarace?
Prohlášení nezávislosti československého národa jménem prozatímní vlády; hlavním autorem byl T. G. Masaryk. Vzniklo a v tisku vyšlo ve Washingtonu, nese datum 18. října 1918 a jako místo vydání uvádí Paříž, sídlo prozatímní vlády. Předcházelo tedy událostem v Praze o deset dní.
Jak test upravit pro 5. třídu?
V páté třídě stačí ověřit datum svátku, jméno prvního prezidenta a to, že vznikl společný stát Čechů a Slováků na konci první světové války. Otázky na deklarace a jednotlivé politiky patří až do dějepisu na druhém stupni.